# started 2012-07-24T12:50:50Z "Biologie (z \u0159eck\u00E9ho bio jako \u017Eivot a logie jako v\u011Bda - tedy \u017Eivotov\u011Bda - v\u011Bda zkoumaj\u00EDc\u00ED \u017Eivot) v nej\u0161ir\u0161\u00EDm slova smyslu je v\u011Bdn\u00ED obor zab\u00FDvaj\u00EDc\u00ED se organismy a v\u0161\u00EDm, co s nimi souvis\u00ED, od chemick\u00FDch d\u011Bj\u016F v organismech prob\u00EDhaj\u00EDc\u00EDch na \u00FArovni atom\u016F a molekul, a\u017E po cel\u00E9 ekosyst\u00E9my \u2013 tedy spole\u010Denstva mnoha populac\u00ED r\u016Fzn\u00FDch organism\u016F a jejich vz\u00E1jemn\u00E9 vztahy i vztahy k jejich \u017Eivotn\u00EDmu prost\u0159ed\u00ED. V u\u017E\u0161\u00EDm slova smyslu bychom pak biologii mohli popsat jako v\u011Bdu, zkoumaj\u00EDc\u00ED organismy od \u00FArovn\u011B subcelul\u00E1rn\u00ED, tedy od \u00FArovn\u011B jednotliv\u00FDch bun\u011B\u010Dn\u00FDch organel se v\u0161\u00EDm, co s nimi souvis\u00ED, p\u0159es \u00FArovn\u011B bun\u011Bk, tk\u00E1n\u00ED, org\u00E1n\u016F a jedinc\u016F a\u017E po \u00FArove\u0148 populac\u00ED, spole\u010Denstev, ekosyst\u00E9m\u016F a biom\u016F."@cs . "Astronomie, \u0159ecky \u03B1\u03C3\u03C4\u03C1\u03BF\u03BD\u03BF\u03BC\u03AF\u03B1 z \u03AC\u03C3\u03C4\u03C1\u03BF\u03BD (astron) hv\u011Bzda a \u03BD\u03CC\u03BC\u03BF\u03C2 (nomos) z\u00E1kon, \u010Desky t\u00E9\u017E hv\u011Bzd\u00E1\u0159stv\u00ED, je v\u011Bda, kter\u00E1 se zab\u00FDv\u00E1 jevy za hranicemi zemsk\u00E9 atmosf\u00E9ry. Zvl\u00E1\u0161t\u011B tedy v\u00FDzkumem vesm\u00EDrn\u00FDch t\u011Bles, jejich soustav, r\u016Fzn\u00FDch d\u011Bj\u016F ve vesm\u00EDru i vesm\u00EDrem jako celkem."@cs . "Filosofie nebo filozofie, \u0159ecky \u03C6\u03B9\u03BB\u03BF\u03C3\u03BF\u03C6\u03AF\u03B1, z \u03C6\u03B9\u03BB\u03B5\u03B9\u03BD (filein, m\u00EDt r\u00E1d, tou\u017Eit po n\u011B\u010Dem) a \u03C3\u03BF\u03C6\u03B9\u03B1 (sof\u00EDa, moudrost, zdatnost) je soustavn\u00E9, racion\u00E1ln\u00ED a kritick\u00E9 zkoum\u00E1n\u00ED skute\u010Dnosti, sv\u011Bta a \u010Dlov\u011Bka, p\u0159\u00EDpadn\u011B i toho, co je p\u0159esahuje. Hled\u00E1n\u00ED pravdiv\u00E9ho pozn\u00E1n\u00ED, smyslu a dobr\u00E9ho \u017Eivota prost\u0159edky reflexe, racion\u00E1ln\u00ED argumentace a diskuse, kter\u00E1 vy\u017Eaduje ur\u010Dit\u00E9 pojmy. Nen\u00ED to tedy jen akademick\u00E1 disciplina, ale tak\u00E9 zp\u016Fsob \u017Eivota, kter\u00FD za\u010D\u00EDn\u00E1 \u00FAdivem nebo zklam\u00E1n\u00EDm nad tradi\u010Dn\u00EDmi v\u00FDklady v\u011Bc\u00ED a sna\u017E\u00ED se s tajemstv\u00EDm sv\u011Bta a existence n\u011Bjak vyrovnat."@cs . "Terminologie je nauka o term\u00EDnech, tj. o odborn\u00FDch n\u00E1zvech, a o zp\u016Fsobu jejich vytv\u00E1\u0159en\u00ED a sestavov\u00E1n\u00ED do syst\u00E9m\u016F. V\u00FDraz terminologie se \u010Dast\u011Bji pou\u017E\u00EDv\u00E1 pro ozna\u010Den\u00ED konkr\u00E9tn\u00EDch syst\u00E9m\u016F term\u00EDn\u016F, \u010Desky ozna\u010Dovan\u00FDch t\u00E9\u017E slovem n\u00E1zvoslov\u00ED p\u0159\u00EDpadn\u011B odborn\u00E9 n\u00E1zvoslov\u00ED."@cs . "Turistika je z\u00E1jmov\u00E1 \u010Dinnost spo\u010D\u00EDvaj\u00EDc\u00ED v kr\u00E1tkodob\u00E9m cestov\u00E1n\u00ED a pozn\u00E1v\u00E1n\u00ED prost\u0159ed\u00ED, krajiny, pam\u00E1tek, zvyk\u016F a lid\u00ED. Pak se turista vrac\u00ED na m\u00EDsta sv\u00E9ho obvykl\u00E9ho pobytu. Klasick\u00E1 turistika je p\u011B\u0161\u00ED a sp\u00ED\u0161e individu\u00E1ln\u00ED, po\u010D\u00E1tkem 20. stolet\u00ED p\u0159ibyla cykloturistika, pozd\u011Bji mototuristika a od poloviny 20. stolet\u00ED turistika skupinov\u00E1 a organizovan\u00E1. T\u00EDm vznik\u00E1 turistick\u00FD pr\u016Fmysl a cestovn\u00ED ruch jako st\u00E1le v\u00FDznamn\u011Bj\u0161\u00ED odv\u011Btv\u00ED hospod\u00E1\u0159stv\u00ED. V \u010CR je turistika od 19. stolet\u00ED velice obl\u00EDben\u00E1 a komunita turist\u016F roz\u0161\u00ED\u0159en\u00E1. Od roku 1888 maj\u00ED \u010De\u0161t\u00ED turist\u00E9 svoji organizaci, Klubu \u010Desk\u00FDch turist\u016F, kter\u00FD udr\u017Euje na \u00FAzem\u00ED \u010Cesk\u00E9 republiky hustou s\u00ED\u0165 zna\u010Den\u00FDch stezek pomoc\u00ED turistick\u00FDch zna\u010Dek."@cs . "Lingvistika (zastarale linguistika) neboli jazykov\u011Bda je v\u011Bda zkoumaj\u00EDc\u00ED p\u0159irozen\u00FD jazyk. Obsahuje mnoho podobor\u016F. D\u011Bl\u00ED se na obecnou lingvistiku, aplikovanou lingvistiku a na jazykov\u011Bdy jednotliv\u00FDch jazyk\u016F nebo jejich skupin, tzv. filologie. Ty m\u00EDvaj\u00ED zvl\u00E1\u0161tn\u00ED n\u00E1zvy, nap\u0159. anglick\u00E1 filologie neboli anglistika, d\u00E1le nap\u0159. bohemistika, slovakistika, lusitanistika, turkologie; afrikanistika, orientalistika, iberoamerikanistika apod. V r\u00E1mci jednotliv\u00FDch filologi\u00ED se zpravidla studuje i historie, kultura a zem\u011Bpis p\u0159\u00EDslu\u0161n\u00FDch oblast\u00ED. Lingvistiku je tak\u00E9 mo\u017En\u00E9 ch\u00E1pat jako soubor jednotliv\u00FDch jazykov\u011Bdn\u00FDch discipl\u00EDn (p\u0159edev\u0161\u00EDm fonologie, morfologie, lexikologie a syntaxe). Jazykem se zab\u00FDv\u00E1 tak\u00E9 mnoho dal\u0161\u00EDch v\u011Bdeck\u00FDch discipl\u00EDn, nap\u0159\u00EDklad psychologie, informatika, filosofie, biologie, anatomie \u010Dlov\u011Bka, sociologie, antropologie a dal\u0161\u00ED. Doch\u00E1z\u00ED tak\u00E9 ke vzniku aplikovan\u00FDch jazykov\u00FDch discipl\u00EDn, jako je psycholingvistika, sociolingvistika, neurolingvistika aj."@cs . "Eugen Bernhard W\u00FCster byl rakousk\u00FD jazykov\u011Bdec, jeden z otc\u016F technick\u00E9 terminologie a normalizace. W\u00FCster byl syn pr\u016Fmysln\u00EDka, studoval elektrotechniku a promoval v roce 1927. V roce 1931 z\u00EDskal doktor\u00E1t a ve stejn\u00E9m roce p\u0159evzal veden\u00ED rodinn\u00E9ho podniku (pily s elektrocentr\u00E1lou a v\u00E1lcovnou). Tov\u00E1rna mu umo\u017Enila financovat mnoh\u00E9 v\u011Bdeck\u00E9 projekty. Ve sv\u00FDch d\u00EDlech o terminologii po\u010D\u00EDtal s esperantem, pozd\u011Bji okcidentalem a interlinguou jako s mezin\u00E1rodn\u00EDm normaliza\u010Dn\u00EDm jazykem budoucnosti. Eugen W\u00FCster z\u00EDskal velk\u00E9 renom\u00E9 ve v\u011Bdeck\u00FDch kruz\u00EDch. Jeho d\u00EDlo o normalizaci v technice p\u0159elo\u017Eil Ernest Drezen do ru\u0161tiny a v n\u00E1sleduj\u00EDc\u00EDm roce sov\u011Btsk\u00FD normaliza\u010Dn\u00ED v\u00FDbor inicioval zalo\u017Een\u00ED Technick\u00E9ho V\u00FDboru ISA 37, zab\u00FDvaj\u00EDc\u00EDho se normalizac\u00ED princip\u016F tvo\u0159en\u00ED term\u00EDn\u016F a vytv\u00E1\u0159en\u00EDm odborn\u00FDch slovn\u00EDk\u016F. Po druh\u00E9 sv\u011Btov\u00E9 v\u00E1lce, kdy\u017E se ISA zm\u011Bnila na ISO W\u00FCster dos\u00E1hl znovuvytvo\u0159en\u00ED komise jako ISO/TC 37 . V roce 1971 W\u00FCster inicioval ve V\u00EDdni zalo\u017Een\u00ED organizace Infoterm, kterou vedl a\u017E do sv\u00E9 smrti. Jako lexikograf W\u00FCster spolupracoval na 1. vyd\u00E1n\u00ED 6-jazy\u010Dn\u00E9ho Mezin\u00E1rodn\u00EDho elektrotechnick\u00E9ho slovn\u00EDku (International Electrotechnical Vocabulary, Lond\u00FDn 1938). D\u00E1le se zab\u00FDval probl\u00E9my bibliografick\u00FDch z\u00E1znam\u016F, reformou n\u011Bmeck\u00E9ho pravopisu, zaj\u00EDmalo ho Mezin\u00E1rodn\u00ED desetinn\u00E9 t\u0159\u00EDd\u011Bn\u00ED, probl\u00E9my informatiky, byl odborn\u00EDkem na pily, redigoval vzorn\u00FD odborn\u00FD slovn\u00EDk na p\u0159\u00EDkladu n\u00E1stroj\u016F (The Machine Tool, Lond\u00FDn 1968) a vyu\u010Doval jako profesor na Zem\u011Bd\u011Blsk\u00E9 univerzit\u011B ve V\u00EDdni. Zanechal mnoho nepublikovan\u00FDch rukopis\u016F na r\u016Fzn\u00E1