# started 2012-07-24T12:50:59Z "Astronomie, \u0159ecky \u03B1\u03C3\u03C4\u03C1\u03BF\u03BD\u03BF\u03BC\u03AF\u03B1 z \u03AC\u03C3\u03C4\u03C1\u03BF\u03BD (astron) hv\u011Bzda a \u03BD\u03CC\u03BC\u03BF\u03C2 (nomos) z\u00E1kon, \u010Desky t\u00E9\u017E hv\u011Bzd\u00E1\u0159stv\u00ED, je v\u011Bda, kter\u00E1 se zab\u00FDv\u00E1 jevy za hranicemi zemsk\u00E9 atmosf\u00E9ry. Zvl\u00E1\u0161t\u011B tedy v\u00FDzkumem vesm\u00EDrn\u00FDch t\u011Bles, jejich soustav, r\u016Fzn\u00FDch d\u011Bj\u016F ve vesm\u00EDru i vesm\u00EDrem jako celkem."@cs . "Biologie (z \u0159eck\u00E9ho bio jako \u017Eivot a logie jako v\u011Bda - tedy \u017Eivotov\u011Bda - v\u011Bda zkoumaj\u00EDc\u00ED \u017Eivot) v nej\u0161ir\u0161\u00EDm slova smyslu je v\u011Bdn\u00ED obor zab\u00FDvaj\u00EDc\u00ED se organismy a v\u0161\u00EDm, co s nimi souvis\u00ED, od chemick\u00FDch d\u011Bj\u016F v organismech prob\u00EDhaj\u00EDc\u00EDch na \u00FArovni atom\u016F a molekul, a\u017E po cel\u00E9 ekosyst\u00E9my \u2013 tedy spole\u010Denstva mnoha populac\u00ED r\u016Fzn\u00FDch organism\u016F a jejich vz\u00E1jemn\u00E9 vztahy i vztahy k jejich \u017Eivotn\u00EDmu prost\u0159ed\u00ED. V u\u017E\u0161\u00EDm slova smyslu bychom pak biologii mohli popsat jako v\u011Bdu, zkoumaj\u00EDc\u00ED organismy od \u00FArovn\u011B subcelul\u00E1rn\u00ED, tedy od \u00FArovn\u011B jednotliv\u00FDch bun\u011B\u010Dn\u00FDch organel se v\u0161\u00EDm, co s nimi souvis\u00ED, p\u0159es \u00FArovn\u011B bun\u011Bk, tk\u00E1n\u00ED, org\u00E1n\u016F a jedinc\u016F a\u017E po \u00FArove\u0148 populac\u00ED, spole\u010Denstev, ekosyst\u00E9m\u016F a biom\u016F."@cs . "Filosofie nebo filozofie, \u0159ecky \u03C6\u03B9\u03BB\u03BF\u03C3\u03BF\u03C6\u03AF\u03B1, z \u03C6\u03B9\u03BB\u03B5\u03B9\u03BD (filein, m\u00EDt r\u00E1d, tou\u017Eit po n\u011B\u010Dem) a \u03C3\u03BF\u03C6\u03B9\u03B1 (sof\u00EDa, moudrost, zdatnost) je soustavn\u00E9, racion\u00E1ln\u00ED a kritick\u00E9 zkoum\u00E1n\u00ED skute\u010Dnosti, sv\u011Bta a \u010Dlov\u011Bka, p\u0159\u00EDpadn\u011B i toho, co je p\u0159esahuje. Hled\u00E1n\u00ED pravdiv\u00E9ho pozn\u00E1n\u00ED, smyslu a dobr\u00E9ho \u017Eivota prost\u0159edky reflexe, racion\u00E1ln\u00ED argumentace a diskuse, kter\u00E1 vy\u017Eaduje ur\u010Dit\u00E9 pojmy. Nen\u00ED to tedy jen akademick\u00E1 disciplina, ale tak\u00E9 zp\u016Fsob \u017Eivota, kter\u00FD za\u010D\u00EDn\u00E1 \u00FAdivem nebo zklam\u00E1n\u00EDm nad tradi\u010Dn\u00EDmi v\u00FDklady v\u011Bc\u00ED a sna\u017E\u00ED se s tajemstv\u00EDm sv\u011Bta a existence n\u011Bjak vyrovnat."@cs . "Terminologie je nauka o term\u00EDnech, tj. o odborn\u00FDch n\u00E1zvech, a o zp\u016Fsobu jejich vytv\u00E1\u0159en\u00ED a sestavov\u00E1n\u00ED do syst\u00E9m\u016F. V\u00FDraz terminologie se \u010Dast\u011Bji pou\u017E\u00EDv\u00E1 pro ozna\u010Den\u00ED konkr\u00E9tn\u00EDch syst\u00E9m\u016F term\u00EDn\u016F, \u010Desky ozna\u010Dovan\u00FDch t\u00E9\u017E slovem n\u00E1zvoslov\u00ED p\u0159\u00EDpadn\u011B odborn\u00E9 n\u00E1zvoslov\u00ED."@cs . "Turistika je z\u00E1jmov\u00E1 \u010Dinnost spo\u010D\u00EDvaj\u00EDc\u00ED v kr\u00E1tkodob\u00E9m cestov\u00E1n\u00ED a pozn\u00E1v\u00E1n\u00ED prost\u0159ed\u00ED, krajiny, pam\u00E1tek, zvyk\u016F a lid\u00ED. Pak se turista vrac\u00ED na m\u00EDsta sv\u00E9ho obvykl\u00E9ho pobytu. Klasick\u00E1 turistika je p\u011B\u0161\u00ED a sp\u00ED\u0161e individu\u00E1ln\u00ED, po\u010D\u00E1tkem 20. stolet\u00ED p\u0159ibyla cykloturistika, pozd\u011Bji mototuristika a od poloviny 20. stolet\u00ED turistika skupinov\u00E1 a organizovan\u00E1. T\u00EDm vznik\u00E1 turistick\u00FD pr\u016Fmysl a cestovn\u00ED ruch jako st\u00E1le v\u00FDznamn\u011Bj\u0161\u00ED odv\u011Btv\u00ED hospod\u00E1\u0159stv\u00ED. V \u010CR je turistika od 19. stolet\u00ED velice obl\u00EDben\u00E1 a komunita turist\u016F roz\u0161\u00ED\u0159en\u00E1. Od roku 1888 maj\u00ED \u010De\u0161t\u00ED turist\u00E9 svoji organizaci, Klubu \u010Desk\u00FDch turist\u016F, kter\u00FD udr\u017Euje na \u00FAzem\u00ED \u010Cesk\u00E9 republiky hustou s\u00ED\u0165 zna\u010Den\u00FDch stezek pomoc\u00ED turistick\u00FDch zna\u010Dek."@cs . "Lingvistika (zastarale linguistika) neboli jazykov\u011Bda je v\u011Bda zkoumaj\u00EDc\u00ED p\u0159irozen\u00FD jazyk. Obsahuje mnoho podobor\u016F. D\u011Bl\u00ED se na obecnou lingvistiku, aplikovanou lingvistiku a na jazykov\u011Bdy jednotliv\u00FDch jazyk\u016F nebo jejich skupin, tzv. filologie. Ty m\u00EDvaj\u00ED zvl\u00E1\u0161tn\u00ED n\u00E1zvy, nap\u0159. anglick\u00E1 filologie neboli anglistika, d\u00E1le nap\u0159. bohemistika, slovakistika, lusitanistika, turkologie; afrikanistika, orientalistika, iberoamerikanistika apod. V r\u00E1mci jednotliv\u00FDch filologi\u00ED se zpravidla studuje i historie, kultura a zem\u011Bpis p\u0159\u00EDslu\u0161n\u00FDch oblast\u00ED. Lingvistiku je tak\u00E9 mo\u017En\u00E9 ch\u00E1pat jako soubor jednotliv\u00FDch jazykov\u011Bdn\u00FDch discipl\u00EDn (p\u0159edev\u0161\u00EDm fonologie, morfologie, lexikologie a syntaxe). Jazykem se zab\u00FDv\u00E1 tak\u00E9 mnoho dal\u0161\u00EDch v\u011Bdeck\u00FDch discipl\u00EDn, nap\u0159\u00EDklad psychologie, informatika, filosofie, biologie, anatomie \u010Dlov\u011Bka, sociologie, antropologie a dal\u0161\u00ED. Doch\u00E1z\u00ED tak\u00E9 ke vzniku aplikovan\u00FDch jazykov\u00FDch discipl\u00EDn, jako je psycholingvistika, sociolingvistika, neurolingvistika aj."@cs . "Eugen Bernhard W\u00FCster byl rakousk\u00FD jazykov\u011Bdec, jeden z otc\u016F technick\u00E9 terminologie a normalizace. W\u00FCster byl syn pr\u016Fmysln\u00EDka, studoval elektrotechniku a promoval v roce 1927. V roce 1931 z\u00EDskal doktor\u00E1t a ve stejn\u00E9m roce p\u0159evzal veden\u00ED rodinn\u00E9ho podniku (pily s elektrocentr\u00E1lou a v\u00E1lcovnou). Tov\u00E1rna mu umo\u017Enila financovat mnoh\u00E9 v\u011Bdeck\u00E9 projekty. Ve sv\u00FDch d\u00EDlech o terminologii po\u010D\u00EDtal s esperantem, pozd\u011Bji okcidentalem a interlinguou jako s mezin\u00E1rodn\u00EDm normaliza\u010Dn\u00EDm jazykem budoucnosti. Eugen W\u00FCster z\u00EDskal velk\u00E9 renom\u00E9 ve v\u011Bdeck\u00FDch kruz\u00EDch. Jeho d\u00EDlo o normalizaci v technice p\u0159elo\u017Eil Ernest Drezen do ru\u0161tiny a v n\u00E1sleduj\u00EDc\u00EDm roce sov\u011Btsk\u00FD normaliza\u010Dn\u00ED v\u00FDbor inicioval zalo\u017Een\u00ED Technick\u00E9ho V\u00FDboru ISA 37, zab\u00FDvaj\u00EDc\u00EDho se normalizac\u00ED princip\u016F tvo\u0159en\u00ED term\u00EDn\u016F a vytv\u00E1\u0159en\u00EDm odborn\u00FDch slovn\u00EDk\u016F. Po druh\u00E9 sv\u011Btov\u00E9 v\u00E1lce, kdy\u017E se ISA zm\u011Bnila na ISO W\u00FCster dos\u00E1hl znovuvytvo\u0159en\u00ED komise jako ISO/TC 37 . V roce 1971 W\u00FCster inicioval ve V\u00EDdni zalo\u017Een\u00ED organizace Infoterm, kterou vedl a\u017E do sv\u00E9 smrti. Jako lexikograf W\u00FCster spolupracoval na 1. vyd\u00E1n\u00ED 6-jazy\u010Dn\u00E9ho Mezin\u00E1rodn\u00EDho elektrotechnick\u00E9ho slovn\u00EDku (International Electrotechnical Vocabulary, Lond\u00FDn 1938). D\u00E1le se zab\u00FDval probl\u00E9my bibliografick\u00FDch z\u00E1znam\u016F, reformou n\u011Bmeck\u00E9ho pravopisu, zaj\u00EDmalo ho Mezin\u00E1rodn\u00ED desetinn\u00E9 t\u0159\u00EDd\u011Bn\u00ED, probl\